Vitamíny z parapetu

Ani chladné zimní počasí a krátké dny nezabrání tomu, abychom mohli parapetovou desku v kuchyni přeměnit na malou zahrádku plnou vitamínů.

Na rozdíl od obyčejné zahrádky je ta za oknem nenáročná na čas a údržbu. Zelené poklady z obloku dodají šmrnc i tomu nejobyčejnějšímu krajíci chleba s pomazánkou a klíčky otevřou dveře vitamínem a enzymem, které nám v zimním období chybí. S dobrým plánem se můžeme až do příchodu jara postarat o to, aby nám v kuchyni nechyběly čerstvé suroviny, které dodají vaření punc domácí stravy. Výhodou je, že sami rychle zjistíte, co vám chutná a co ne.

Zelená jí sluší
Pokojová teplota, přístup k vodě a světlo dokáží probudit spící cibuli k životu natolik, aby z ní vyrostla pikantní nať. Proberte své zásoby ve spíži a sklepě a povybírejte kusy, které nejsou příliš jsouce pro další upotřebení v kuchyni. Naklíčené a měkké cibule či drobné cibulky skrývají dostatek života a jediné, co musíte udělat, je zajistit jim přístup k vodě. Pro pikantnější chuť můžete sáhnout i po několika stroužcích česneku.

Uložte je vedle sebe do nádobky s centimetrovou vrstvou vody, nebo je naskládejte na pařák do starého hrnce a podlijte vodou tak, aby spodní část cibulí a stroužků byla pod hladinou. Už za několik dní se shora začnou prodírat první zelenkavé klíčky a kořeny si budou hledat cestu k neustálé zásobě vody. Tu pravidelně vyměňujte.

Biofarma na záhumní
K tomu, aby za vaším domem vyrostla malá farma s chovem domácích zvířat a zahrádkou není třeba velké investice ani zkušenosti.
O tom, jak se pustit do budování se dočtete na fanouškovské stránce projektu Cap hospodářům na http://facebook.com/cap.hospodarom a aktuální informace ze dvora se dočtete na blogu http://cap.sme.sk.

Čím více světla jim dopřáte, tím pevnější budou. Pokud nemáte okno natočené na jihovýchodní stranu ao sluneční svit je nouze, pomozte si reflexní fólií či alobalem nalepeným na kartonové podložce, které budou rostlinky nasvěcovat slunečním světlem i ze zadní strany.

Do nedělní polévky
Čerstvou nať na brambory či do nudlové polévky si vypěstujete z kořenů petržele, které je třeba zasadit do dostatečně hlubokých květináčů naplněných zahradnickým substrátem tak, aby je vrchní část vyčnívala. Poté, co opět nasají z vláhy vlhkost do svých kořenů, živiny vytlačí ven první lístky, které budou v následujících týdnech růst a získávat svěží barvu a pevnost.

Jelikož nějaký čas potrvá, než sesbíráte první úrodu, vyplatí se vysadit několik kořenů s dvoutýdenním odstupem času, abyste měli neustále přístup k nové nati. První dva týdny nejsou příliš náročné na světlo a teplo, takže s rychlením můžete začít třeba i na sklepním okně. Vždy vybírejte pevněji, byť krátké kořeny, které mají dostatečnou zásobu živin pro start.

Šampionka na krátké tratě
Má jedinečnou kořeněnou chuť a je skvělým společníkem pro těstoviny a vajíčka. Semínka řeřichy již několik hodin po styku s vodou projeví první známky života. Na jejich povrchu se vytvoří průhledný gel, zpod něhož se začne na světlo světa prodírat první klíček. Už po dvou dnech se miska zazelená a přibližně po deseti dnech je připravena ke sklizni.

Řeřicha má v semínku vše, co k životu potřebuje. Proto ji nevyséváme do substrátu, ale přímo na talíř či do misky na vrstvu papírových utěrek politých vodou. Jsou zásobárnou vody a kořínky se v nich zafixují dostatečně pevně. Ke sklizni vám stačí nůžky.

Když se řeřicha na pokrmu prohřeje, ztratí část svého tabákově-kořeněného aroma a její chuť se změní. Nečekejte, že vám ze semínek vyroste více než první dvojice pravých listů. I když se budete moc snažit, větší rostlinky nedopěstujete.

Mikrozahrádka plná chutí a vůní
Řeřicha není jedinou rostlinkou, kterou můžete na okně vypěstovat ze semínka. Rozhodnete-li se pro založení políčka s mikroplodinami, zjistíte že můžete objevovat chutě bylinek a zeleniny, aniž by dorostly do svých obvyklých rozměrů.

Mikrozáhrádku založíte výsevem semínek ředkvičky, salátu, mrkve, slunečnice, čočky, hrášku, zelí, cukrové řepy, květáku, kedlubny a bylinek do zahradnického substrátu, kde po několika dnech odstartují svůj životní cyklus. Poté, co se malý záhon zazelená, nůžkami sbíráme malé klíční rostlinky, které nesou chuť plodin, které důkladně známe. Jsou však jemnější, sladší a mnohem lahodnější. Možná i proto vynikají jak ve slaných pokrmech, tak ve sladkých ovocných salátech.

Důležité však je, abyste použili osiva, která nebyla chemicky upravována mořením či obalováním. V bioprodejnách se můžete setkat s baleními osiv určenými právě pro nakličování a mikropěstování, pro které je typická vyšší gramáž balení ao poznání nižší cena než u zahrádkářských osiv. Fóliový překryv udrží vlhké klima i o víkendu stráveném na chalupě a rozprašovač je ideálním kandidátem na každodenní zálivku.

Abyste se však vyhnuli padání klíčných rostlinek v důsledku houbových onemocnění, používejte sterilní substrát. Přestože i vlastnoručně preparanou zeminu odlehčenou kokosovými vlákny či neutrální rašelinou.

Klíčky nejen pro odvážné
Existuje univerzální recept na to, jak odemknout sílu vitamínů a enzymů, které se ukrývají v semínkách i bez toho, aby je bylo třeba zasít do zeminy či na vlhkou utěrku. Dopůjčíme-li jim pokojovou teplotu a vysokou vlhkost, začnou se z nich prodírat bělavé klíčky a semínka začnou měnit svou chuť. Škroby se promění v cukry, a tak i obyčejné zásoby z kuchyňské linky nabudou nového obličeje.

K nakličování se hodí čočka, mungo a azuki fazolka, zelený hrášek, sója, pšenice či dokonce hořčice. Obecně platí pravidlo, že nakličovat lze všechna semínka, která neprošla tepelnou úpravou, chemickým ošetřením a takovým loupáním, které mohlo poškodit klíčky. Všechno, co pro nakličování potřebujete už máte doma. Je to zavařovací láhev, gumička a řídké plátno, ze kterého si vyrobíte uzávěr tak, jak to babičky dělaly s celofánem na džemech. Do sklenice však dáte místo něj semínka.

Prvních 12 až 24 hodin musí být semínka ponořena ve vodní lázni. Nabobtná, zbaví se látek, které blokují jejich klíčení, a připraví se na své poslání. Po propláchnutí a slití otočíte láhev se semínky dnem vzhůru tak, aby vytvořila vlhké klima pro klíčení. Vytvoříte tak malý skleník, který brání odpaření vody a znečištění prachem. Zatímco přebytečná voda odtéká, vzdušná vlhkost zůstává dovnitř.

Trvá několik dní, než vypěstujete křupavé a sladké klíčky, na které toužebně čekáte. Do té doby je třeba jen několikrát denně napustit do láhve vodu, propláchnout semínka a opět ji vycedit přes plátno ven. Klíčky mají chuť jako mladý hrášek a lze je upotřebit v syrovém stavu, nebo tepelně upravené v horké vodě či páře. U fazolí krátkou tepelnou úpravu nepodceňujte, protože v syrovém stavu je částečně jedovatá.

Rychle zjistíte, které z klíčků vám chutnají víc a které méně. Pokud chcete, aby zůstaly jemné a dorostly do větších rozměrů, můžete si pro změnu vyzkoušet pěstování ve tmě.